Pochod Praha-Prčice 20.5.2023

Tentokrát jsme zvolili trasu z Tábora o délce 30 km. Sice byla sobota a ráno jsme si museli hodně přivstat, ale pochod opravdu za to stál. Auta jsme jako obvykle nechali zaparkovaná v Heřmaničkách, kam byla z cíle zajištěna kyvadlová doprava. Překvapila nás zejména nově vybudovaná vlaková zastávka. V Heřmaničkách jsme se setkali s Bostlíkama a na místo startu jsme dojeli vlakem. Jelikož takto brzy ráno bylo všude zavřeno, posnídali jsme sušenky a pivo z plechovek.  Na startu jsme se po té sešli v celkovém počtu 6 odvážlivců, z toho 3 Pohodáři a jeden Chudák.

Z autobusové zastávky v Táboře, kde jsme dostali mapičku s popisem trasy, jsme se vydali kolem rybníku Jordán. Tam jsme hned pořídili několik prvních snímků. Dále naše cesta vedla hodně po silnicích a bylo vidět, že toto je nejvíce obsazená trasa. Už jsme se těšili, až se davy účastníků trochu roztrhají a rozptýlí více po trase. Po louce už se nám šlapalo o dost lépe. Byl krásný sluneční den a tak jsme se kochali krajinou a výhledy do přírody. Hned zkraje pochodu nás překvapil tajný punkt, na který jsme si museli vystát trochu frontu, ale razítko jsme dostali velice rychle. První zastavení, kde jsme si mohli koupit točené pivko, bylo ve Stoklasné lhotě v garáži. Tam jsme se na chvilku zastavili a vybalili svačiny. Po té už jsme pokračovali zase dále v cestě přes louky a lesy. Za zmínku určitě stojí zdolání potoka, který jsme museli jeden po druhém přeskákat po prkně. Cesta vedla přes vesnici Chotoviny, kde jsme si hned vybavili Jardu V. na záchodě z předchozích ročníků tohoto pochodu. Poslední zastávka na Svijany a polévku byla kousek před Borotínem. Na Starém zámku na nás čekala první oficiální kontrola. Kolem zříceniny jsme pořídili hned několik fotografií. V naší sbírce nechyběla ani společná fotka u bílé paní. Posilnili jsme se grilovaným sýrem v housce a pokračovali směrem na Střezimíř. Cestou se k nám postupně přidávali i další trasy.

Ve Střezimíři jsme doplnili tekutiny, protože dodržovat pitný režim bylo důležité. Sluníčko svítilo a terén byl místy náročný. Jelikož ve Střezimíři začínala jedna z tras a my ji také několikrát absolvovali, tak jsme se zděsili, že nás čeká ještě dalších 36 km. Do cíle už nám ale chyběla poslední desítka kilometrů. Ve vsi Červený Újezd jsme nevyužili místního pohostinství, ale koupili jsme si před hospodou nanuky z mrazáku. Druhá a poslední kontrola byla za Říkovem. Odtud už jsme se pomalu ale jistě blížili do cíle. Prošli jsme Vísku, Staré Mitrovice, Přestavlky a cedule už nám hlásila SEDLEC-PRČICE. Jako obvykle jsme si na náměstí vyzvedli botičku a tatranku. Botička byla letos červeno-oranžová, takovou ještě ve své bohaté sbírce nemáme. Udělali jsme si společné závěrečné foto a pak už následovalo zasloužené občerstvení. Místní kyvadlovou dopravou jsme se dopravili zpátky do Heřmaniček.

Letošní ročník pochodu byl opět povedený a už se těšíme na příští rok.