Pohodáři na Perninku

Náš tradiční jarní výlet jsme tentokrát nasměrovali do Krušnohoří, chtěl jsem ostatním ukázat, proč mně tento kraj přirostl tak k srdci. Z různých důvodů nás tentokrát jelo méně než obvykle. Ale i přes nepřízeň počasí, myslím, že jsme si užili pěkný víkend. Zdolávat Krušné hory nás vyrazilo 18 statečných.

V pátek jsme dorazili auty, jelikož autobus byl tentokrát zbytečný, do obce Pernink. Dali jsme si drink na přivítanou, rozdělali táborák a za chvíli se linula vůně opečených špekáčků celou obcí. Náš oslavenec Milan D. nás zásobil horským pivem Krakonoš a výborným vínem. Někteří vydrželi do pozdních nočních hodin. 

V sobotu ráno nás probudila vůně míchaných vajíček, když v kuchyni řádila dvojice Milan a Šárka. V 8:00 hod. podle plánu vyrazila naše skupina do Horní Blatné, kde nás začal zásobovat zajímavostmi o této obci Pavel Ž. Pokračovali jsme přes Vlčí jámy a Ledovou jámu, kde můžeme po celý rok vidět sníh, na Blatenský vrch. Cestou zpět do Blatné jsme viděli jednu ze zajímavostí - Blatenský vodní příkop, kterým se přiváděla voda z Božího Daru přes Rýžovnu do Blatné do dolů, kde se těžil cín a stříbro. V 10:45 hod. nás cyklobus zavezl z Perninku na Boží Dar, kde jsme si prohlédli město a mimo jiné jsme viděli Ježíškovu poštu. Pak jsme vyrazili na Božídarské rašeliniště, kde nás zásobil malý botanik Honza svými znalostmi o rostlinách. Štrádovali jsme si to přes zaniklé vesnice Myslivny a Rýžovnu, kde alespoň, zaplať bůh, zůstala hospoda, tak jsme se mohli občerstvit. Pak jsme se vydali přes Hřebečnou, kolem dolu Mauricius, na Červenou jámu (měly zde být krásné výhledy na Plešivec, což se zrovna moc nezadařio, jelikož byla mlha) zpět do Perninku.

Na chatě nás čekalo velké překvapení v  podobě krásně prostřené tabule, díky Milanově nevolnosti, která mu nedovolila s námi absolvovat tuto cestu. Tak se snažil nám ostatním zpříjemnit návrat, což se mu tedy povedlo. Pak se podával vynikající gulášek od Romana L. Potom jsem se také dozvěděl, jaké to je, zabouchnout si dveře od chaty a mít všechny věci včetně telefonu uvnitř a pootevřenou jen vyhlídku u okénka na WC. Večer nás navštívil se svou kytarou tramp "Žehrák" a rozezpíval všechny turisty opět až do pozdních nočních hodin.

V neděli ráno jsme vstali, uklidili chatu, sbalili a hurá za dalšími krásami Krušnohoří. První zastávkou bylo Abertamské rašeliniště, které se teprve buduje, následovalo městečko Jáchymov, kde jsme navštívili krásné muzeum s mincovnou, kde na někoho možná dopadla trochu deprese, při vzpomínce na utrpení politických vězňů při těžbě uranu. Dále nám Pavel ukázal legendární Rudou věž smrti.

Pak následovala prohlídka Horního hradu - Hauenštejna, kde Pavel zajistil zajímavou debatu s majitelem hradu p. Palackým. Byla zde možnost ochutnat místní medovinu a zajímavé pálenky, třeba z banánu či limetky. Nejvíce ale frčely hranolky. Potom na cestě do Kyselky jsme si prohlédli jeden z nejstarších dřevěných mostů ve střední Evropě v Radošově. Následovala prohlídka areálu bývalých lázní Kyselka u Karlových Varů a zde jsme samozřejmě museli ochutnat Ottův pramen a prohlédnout si Mattoniho vodopád. Poslední zastávkou plného nedělního programu byla Andělská hora. Opět škoda, že bylo ne zrovna vlídné počasí, abychom z této hory viděli daleké výhledy. Určitě to stojí za příští návštěvu.

Jak jsem zmiňoval na začátku, počasí nám tentokrát moc nepřálo, ale přesto doufám, že ti, co jeli, nelitují. Jsem rád, že k tomu účastníci tak přistoupili. Musím poděkovat Pavlovi Žiškovi opět za perfektní roli našeho průvodce. Děkuji všem, že si udělali čas a vyrazili s námi za krásami Krušnohoří a obvzlášť musím poděkovat Milanovi D., že se tak chopil cateringu a Romanovi L. za vynikající guláš

Tak uvidíme jestli někdy příště. Díky, Jarda V.