Po úspěšném loňském nultém ročníku, který byl akcí pro Pohodáře a místní přátele turistiky, jsme se rozhodli rozjet první ročník ve velkém stylu. Již od jara visel datum našeho pochodu na celorepublikové stránce pochody.cz. Letáčky byly v hospodách, stánku u chřenovického jezu, na pochodu Ze Zbraslavic do Zruče, a dokonce i v Praze. Plakáty jsme rozvěsili v průběhu 14 dnů před začátkem pochodu. 

    Několik večerů před pochodem strávili Pohodáři dokončovacími pracemi. Zabrušovali ostré okraje botiček, leštili je, navazovali tkaničky, razítkovali diplomy a sešívali mapky s popisem. V sobotu 6. 9. probíhalo značení trasy. Vláďa s Petrem objížděli přidělené úseky na motocyklech, Vítkové s Vošickými postupovali pěšky. Nejnáročnější úsek trasy připadl Jardovi P. a Jirkovi s Radkem. Pánové se chopili křovinořezů a mačet a vydali se zpřístupnit zarostlé lesní cesty a stráně do Kobylího dolu. Díky silnému dešti a rychlému stmívání bylo značení předčasně ukončeno. Více než 1 km trasy přes louku pod Kožlou tak zůstalo neoznačeno. Na nedělní ráno zbývalo „pouze“ rozmístit stánky s občerstvením a razítky, doznačit trasu a očekávat účastníky.

    Ráno začaly hoňky. Rozvážely se stoly, slunečníky, jídlo, pití… Jen co byl postaven stánek na startu, krátce před 8 hodinou, přiběhl první účastník.

    Vláďa vyrazil kolíkovat louku pod Kožlou. Před tím však musel dojet na benzínku dotankovat pohonné hmoty. Chvátám, chvátám… Nad Ledčí se z výfuku začal valit hustý dým, u Kožlí začala motorka hrkat a kousek před loukou dojela. Vláďa si hned uvědomil, co se stalo. Na pomoc přivolal Petra, který přijel se dvěma kanystry. Kluci rychle vykolíkovali zbývající kus trasy. Po pár minutách už tu byl první běžec. Pak přišla na řadu motorka. Do jednoho kanystru vytáhli z nádrže natankovanou naftu a z druhého dolili benzín.

    Počasí jsme objednali krásné, vše probíhalo podle plánu. V poledne byl přesunut celý stánek z Habrovčic do cílového stanoviště u hájenky. Jen co jsme stánek vybavili, ejhle, náš první startující, Antonín Filip z Křivsoudova, se vyřítil ze zatáčky a ve 12:15 přeběhl přes cílovou čáru. Na otázku: „Dáte si něco k pití?“, odpověděl, „ne, na krátkých tratích nepiju.“

    Postupně byly sklízeny i cedulky a značky. Pochodníci, kteří dorazili do cíle, byli odměněni nerezovou botičkou a diplomem.

    Pochodu se celkem zúčastnilo 54 pochodníků. Někteří si dali našich cca 22 km poklusem. Pro některé byla trasa moc dlouhá, a proto skončili už v Kožlí. První účastník pochodu startoval v 8:00 a do cíle dorazil krátce po 12. hodině. Jako poslední startovala rodina Schovánkových z Prahy s pejskem Borou a přiběhli do cíle jako druzí.

    Akce se moc vydařila. Hlavní odměnou pro nás bylo nadšení a spokojenost pochodníků. Víme, kde byly drobné nedostatky, a o to víc se těšíme na příští, ještě lepší ročník!

Pohodář